Stalo se před 2500 lety-"Nemikékamen-chairometha"

sobota 11. září 2010 23:54

Před 2500 lety proběhla snad nejznámější bitva dějin misto-Marathon doba-12.9.490 př.kr.,akteři -řecké vojsko x perská armáda.Výsledek bitvy oznámil běžec se slovy "Nemikékamen-chairometha" /zvítězili jsme-radujte se !!/ poté zemřel. O této bitvě jsme jednou  psal ve vztahu k marathonskému běhu,dnes je chvile opakující se jen za 2500 .Jistě nebude přečinem se k této bitvě ještě jednou vrátit.



V jednom z čísel časopisu Nature jsem narazil na článek s názvem ”Battle of Marathon date revised" (Mark Peplow:“Victory messenger may have run in fatal August heat“), který se zabývá přesným určením data marathonské bitvy.

Co se u Marathonu vlastně stalo - a kdy?

V roce 490 př. n. l. se u městečka Marathónu vylodila velmi početná perská vojska. Antičtí historikové přehánějí – někdy mluví až o milionu Peršanů; v každém případě však byli v ohromné přesile oproti vojsku athénskému Otec historie Hérodotos, nar. 485 př. n. l., ve své Historii píše, že Athéňané nejprve vyslali do Sparty posla jménem Feidippides s žádostí o pomoc. Během dvou dnů do Sparty a zpět uběhl 1 144 stádií/ tj. 213 km.Cestou prý se mu zjevil bůh Pankterý slíbil, že pomůže Athéňanům/.

citat historika
“Předstoupil před vládnoucí úředníky a pravil: ´Lakedaimonští, Athény vás žádají o pomoc a prosí, abyste nedopustili, aby upadlo do otroctví barbarů nejstarší řecké město. Nedávno byla zotročena Eretria a Řecko tak o významné město oslabeno.´ Vyřídil jim, co mu bylo přikázáno, a oni sice byli nakloněni poskytnout Atnéňanům pomoc, ale nemohli tak učinit ihned, protože nechtěli porušit zákon. Byl totiž právě devátý den v měsíci a devátého prý nevyrazí, leda až bude kruh měsíce úplný.” (překlad Jaroslav Šonka)

Na základě tohoto popisu v 19. století učenec Augustin Boeckh stanovil datum bitvy na 12. 9. 490 př. n. l. Pozdější autoři pak přidali fakt, že Sparta právě pořádala bojové hry na počest Apollóna Karneia a v této době jim bylo zakázáno bojovat. Po návratu posla se athénské vojsko po krátké úvodní hádce, zda bude bojovat či ne, rozhodlo pro boj. Do čela armády byl postaven Miltiades. Seřadil z vojáků šik, který byl stejně dlouhý jako perský. Protože však jich bylo méně, byl střed slabý. Průběh bitvy byl poměrně rychlý a přímočarý. Peršané prorazili ve středu; na křídlech však zvítězili mnohem lépe vycvičení Athéňané. Dostali Peršany do kleští a bitva skončila porážkou perského vojska. Po bitvě běžec, jehož jméno se různí – někteří uvádějí Feidippida, jiní Diomeda, přiběhl do Athén, zvolal: “Nemikékamen – chairometha" (zvítězili jsme, radujte se) a padl mrtev k zemi. Tuto příhodu Hérodotos ještě nezná, doplnil ji až Plutarchos, který žil zhruba 500 let později. Jméno běžce však není podstatné, je to krásná historka a zdá se, že časem se o ní budeme dovídat více a více.

V článku z časopisu Nature je citován Donald Olson, astronom z texaské Státní univerzity v San Marco, který v časopisu “Sky & telescop” uvádí, že v době bitvy u Marathónu existovaly dva kalendáře,jeden byl athénský, v němž nový rok začínal v prvním novoluní po letním slunovratu. Spartský kalendář naopak začínal v prvním novoluní po podzimní rovnodennosti. Donald Olson a jeho kolegové vypočítali, že v roce 491–490 př. n. l. bylo o jedno novoluní mezi podzimní rovnodenností a letním slunovratem více než normálně. Je to proto, že solární rok se vždy nekryje s lunárním. Donald Olson uvádí, že spartský kalendář byl oproti athénskému posunut o jeden měsíc dopředu, takže podle Olsona se bitva u Marathónu udála 12. 8. 490 př. n. l., což by mohlo vysvětlit i smrt běžce - doběhl do Athén vyčerpán srpnovým horkem. :“Victory messenger may have run in fatal August heat“)

Jak je vidět existují rozdílné názory na jméno běžce, stejně jako i rozdílné názory na datum slavné bitvy. Někteří skeptičtí historikové, jako např. John Lazenby z Univerzity v Newcastlu, ve jmenovaném článku, říkají, že historie marathónských běžců je dokumentována velmi špatně. Kromě Plutarcha, který psal o poslu, který doběhl, oznámil vítězství a zemřel, neexistuje o této události žádná jiná zpráva. Není tedy jistá - stejně jako není jisté ani datum bitvy.

Nicméně právě tento heroický příběh vnukl francouzskému filosofovi Michaelu Brélovi myšlenku věnovat pohár vítězi běžeckého závodu, který se běžel z Marathónu do Athén. Bylo určeno, že na prvních olympijských hrách v roce 1896 v Athénách se závod poběží právě na této legendární trati. Marathónský běh je vlastně vzdálenost od bojiště (marathónského mostu) do centra Athén.

Říká se, že národní psychologii lze určit podle slova, s nímž se lidé vítají a loučí. Tak třeba Angličané říkají na rozloučenou “farewel” – šťastnou cestu, Římané zdravili slovem “vale” – buď zdráv, a Řekové říkali “chaire!” – raduj se!
Tak tedy - CHAIRE!

Jiří Bakala

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Zdravotnictví a jeho historie,úvahy,vzpomínky,polemika etc.

jsem zdravotnik-chtěl bych psát o historii a současnosti zdravotnictví.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.