Jedno zapomenuté „osmičkové“ srpnové výročí

pondělí 25. srpen 2008 20:33

Lysenkuv projev na zasedani UV KSSS

Před 60 lety, počátkem srpna 1948, přednesl Trofim Denisovič Lysenko v Leninově všesvazové akademii zemědělských věd svůj zásadní referát „O situaci v biologii“. Dal v něm ruské vědě za úkol do deseti let odhalit tajemství života. Je zajímavé, že tento vědecký návrh byl odhlasován politbyrem KSSS – vůbec poprvé tak o vědě rozhodovali politici.

V letošním roce „osudových osmičkových výročí“ bezkonkurenčně vede datum vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území ČSSR 21. 8. 1968. Na okraji pozornosti pak stojí studentské revoluce, jež se téhož roku odehrály v Německu, ve Francii a jinde. Jména Rudi Dutschke, Daniel Cohn-Bendit nebo  Joschka Fischer jistě pamětníkům něco připomínají.  Ale z tehdejších revolucionářů se stali ctihodní politici – D. Cohn-Bendit je poslancem za Stranu zelených v Evropském parlamentu a J. Fischer spolkovým ministrem zahraničí. Za časů K.u.K.  mocnářství se říkávalo, „mladí pagáti, staří hófráti“. 

Málokdo však ví, že na letošní srpen připadá další zajímavé „osmičkové“ výročí. Před 60 lety, počátkem srpna 1948, přednesl Trofim Denisovič Lysenko v Leninově všesvazové akademii zemědělských věd svůj zásadní referát „O situaci v biologii“. Dal v něm ruské vědě za úkol do deseti let odhalit tajemství života. Je zajímavé, že tento vědecký návrh byl odhlasován politbyrem KSSS – vůbec poprvé tak o vědě rozhodovali politici. T. D. Lysenko jednoznačně odsoudil genetiku jakožto buržoazní pavědu. Ve Filosofickém slovníku (1955) pod heslem „genetika“ stojí: „Buržoazní pavěda, u jejíhož zrodu stál augustiánský kněz Jan  Gregor Mendel, která je v naprostém rozporu s moderními vědeckými poznatky sovětské biologie pod vedením soudruha akademika Lysenka.“T. D. Lysenko začal ve vědě působit již před válkou; v té době publikoval první poznatky o jarovizaci, tj. předklíčení semen, které mělo vést ke zvyšování hektarových výnosů a ke dvojí sklizni. Ukázal sovětským zemědělcům, jak na to. Jen díky němu předstihl Sovětský svaz Somálsko ve výnosech obilí o celých 300 gramů na hektar. U každé práce se musí myslet, a tak T. D. Lysenko objevil, že pokud se nestačí sklidit obilí do zimy, vcelku o nic nejde, neboť přezrálé obilí vypadá na zem a začne znovu růst. Ušetří se tím nejen příprava půdy k setí, koňské potahy, ale hlavně pracovní síla, která se pak může zúčastnit mítinků, kde přijme hodnotné socialistické závazky.Jednoznačně došlo k politizaci vědy, protože Stalin vzal T. D. Lysenka pod ochranná křídla. Dokonce na jednom zasedání pléna ÚV KSSS, kde T. D. Lysenko mluvil o svých teoriích, Stalin nahlas zvolal: „Výborně, soudruhu Lysenko!“ Od té doby byl T. D. Lysenko nedotknutelný a své vědecké soupeře likvidoval  nejen vědecky, ale i fyzicky.

Poznámka: My ale víme, že pojem „járovizace“ zavedl významný český vědec Jára da Cimrman, když v ruském klášteře pomáhal ruským mnichům – popům se zemědělstvím. Mimo pojmu „járovizace“ se zde zároveň díky výuce zpěvu stal zakladatelem pop-music.

Patřím k těm, kdo se ve škole absolvovali „mičurinské kroužky“ a učili se Lysenkovy teorie spolu s názory bioložky Lepešinské. Její proslulou nebuněčnou teorii odsouhlasila sovětská Akademie věd v čele s předsedou Alexandrem Ivanovičem Oparinem, jehož známe spíše jako tvůrce teorie vzniku života z koacervátů. V roce 1950 byla svolána zvláštní neveřejná porada, která měla za úkol posoudit bádání Olgy Lepešinské. Svůj referát na poradě ukončila O. Lepešinská následujícími slovy: „…chtěla bych vyslovit co nejhlubší a nejsrdečnější poděkování našemu velkému učiteli a příteli, nejgeniálnějšímu ze všech vědců, vůdci pokrokové vědy, drahému soudruhu Stalinovi. Jeho učení, každý jeho krok k vědecké problematice pro mě vždy znamenal reálný program a obrovskou podporu v mém dlouhém boji s monopolisty ve vědě a s idealisty nejrůznějšího zabarvení. Ať žije náš veliký Stalin, slavný vůdce světového proletariátu a všeho pokrokového lidstva!“ T. D. Lysenko svým způsobem zneužil práce Ivana Vladimiroviče Mičurina, , pomologa a biologa, který rozvinul šlechtitelství a o kterém Maxim Gorkij napsal, že je to člověk, který trpělivě a pomaličku mění svět.Pohledy na Mičurinovo dílo jsou však rozdílné.  MUDr. Svatopluk Káš, CSc. ve své knize „Medailonky českých lékařů – spisovatelů“ například tlumočí názor významného českého biologa profesora Sekly:

NEKOMPROMISNÍ SEKLA
Profesor biologie na pražské lékařské fakultě MUDr. Bohumil Sekla  byl přesvědčený odpůrce zrůdných genetických teorií Mičurina a Lepešinské, které se koncem padesátých let z ideologických důvodů prosazovaly, nebo spíše byly stranickými orgány prosazovány jako jediné správné, pokrokové názory sovětské vědy. A svými názory se netajil.
Jednou při rigorózní zkoušce z biologie (když ještě směl zkoušet - později mu to bylo zakázáno) jeden medik uvedl, že „podle biologa Mičurina...“
Profesor Sekla ho hned přerušil a opovržlivě řekl: „Mičurin nebyl biolog, Mičurin byl zahradník.“


Lysenko vycházel z myšlenky o proměně a vývoji organismu vlivem prostředí a jednoznačně odmítl dědičnost. Tato teze v sobě nese hluboký náboj tzv. sociomorfního modelování, aplikace doby na biologické teorie. (Tento pojem poprvé použil v roce 1958 německo-rakouský filozof Ernst Topitsch.)Názory T. G. Lysenka“že organismy se vyvíjí a mění v souladu s prostředím“jsou naprosto  v souladu s tehdejšími stalinskými teoriemi a praxí, které se snažily dokázat, že se,člověka lze krásně „tvarovat, měnit a přizpůsobit společnosti“.

Myslím si, že z tohoto důvodu v téže době Rusové zavrhli také kybernetiku - nauku o řízení (zakladatel kybernetiky prof. Wiener použil jako základ řecké slovo „kybernos“, kormidelník). Podle výše zmíněného Filosofického slovníku kybernetika znamená „buržoazní pavědu, která slouží k zotročení dělnické třídy pomocí strojů.“ Problém byl nejspíše v tom, že zákonitosti kybernetiky se octly v rozporu s tehdejšími názory sovětského politbyra; to nepotřebovalo jakékoli teorie řízení, neboť ono samo vše geniálně řídilo.

Historka na závěr - Studoval jsem v Brně a svého času jsem vyslechl krásnou historku týkající se tohoto města, kde kdysi Jan Gregor Mendel prováděl své slavné pokusy.Po ruském vzoru byla nejprve genetika zrušena a genetikové rozprášeni na podřadná místa. Koncem padesátých let však už byly teorie soudruha Lysenka zapomenuty a vznikla sovětská genetika. Tehdy přijela do Brna delegace mladých vědců, kteří se chtěli s moderní genetikou seznámit v místě, kde byly položeny její základy. Nastal fofr, stranický aparát začal svážet ony zapuzené biology - genetiky a vytvořil takovou „potěmkinovskou“ laboratoř, kde byla následně sovětská delegace přivítána.

Doufám, že se znovu nedožiji toho, aby  do vědy začala mluvit politika a aby politické názory jakýmkoli způsobem ovlivňovaly vědecké poznání.

Jiří Bakala

richardRusové si vypůjčili postup od20:3815.9.2008 20:38:54
ViktorPost scriptum11:3526.8.2008 11:35:32
ViktorDíky bratři10:0826.8.2008 10:08:23

Počet příspěvků: 5, poslední 15.9.2008 20:38:54 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Zdravotnictví a jeho historie,úvahy,vzpomínky,polemika etc.

jsem zdravotnik-chtěl bych psát o historii a současnosti zdravotnictví.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.