25.12 uplyne 70 let od tragické smrti spisovatele Karla Čapka

úterý 23. prosinec 2008 16:58

25.12 uplyne 70 let od tragické smrti spisovatele Karla Čapka.Dovolím si pár osobních poznámek ke Karlu Čapkovi a je docela možné, že nyní rozhněvám čapkology a budu jimi opravován a kárán.

Dovolím si pár osobních poznámek ke Karlu Čapkovi a je docela možné, že nyní rozhněvám čapkology a budu jimi opravován.
Karel Čapek měl velkou životní lásku slečnu Věru Hrůzovou (1901-1979). V českých literárních kruzích se o tom dlouho nemluvilo; až teprve ve druhé polovině 20. století vyšly Čapkovy Dopisy ze zásuvky Věře Hrůzové. Slečna Věra Hrůzová se v roce 1923 provdala za Josefa Skoupila, těžaře. Tento muž v roce 1924 koupil Mikšův mlýn ve Skalici nad Svitavou, kam také svoji choť Věru přivedl. Proto je většina dopisů Karla Čapka Věře Hrůzové-Skoupilové adresována do Skalice. A tady navazuje moje vzpomínka na Karla Čapka, která mi vytanula v mysli právě při listování rodinnými dokumenty.
Můj pradědeček Václav Čermák byl mlynářem, tzv. panem otcem, a byl zaměstnán panem Josefem Skoupilem právě ve Skalici nad Svitavou od roku 1924. Svoji dceru (moji babičku) ve 14 letech provdal za tehdy dobře společensky zajištěného přednostu stanice pana Müllera, muže staršího o 40 let. Babička měla 3 děti, po krátké době se s manželem rozešla a pozdější život si již řídila sama. Dá se říci, že své mládí prožila velmi plně a bohatě. Sjezdila půl Evropy. Někteří říkají, že s důstojníky, jiní tvrdí, že s přáteli. Mělo to několik důsledků - moje maminka Miroslava Müllerová se narodila v Pule, v tehdejším největším válečném přístavu Rakouska-Uherska, v roce 1918.
Když se život mé babičky zklidnil a z stal se z ní literát a katolický mystik , přestěhovala se i se svými dětmi ke svému tatínkovi, mému pradědečkovi, Václavu Čermákovi do Skalice, kde její život zvolnil tempo. Moje maminka zde prožila léta 1929-1940; žila s rodinou Skoupilových a vyrůstala s jejich dvěma dcerami Magdou a Hanou (nejmladší dcera Petra se narodila až roku 1944).
Rodina Skoupilova pravidelně ve Skalici pořádala večírky, na které zajížděla literární společnost z Brna, mezi nimi i Karel Čapek, Arne Novák a jiní.
Zde se tedy maminka několikrát setkala s Karlem Čapkem, který se mladé studentce navždy vryl do paměti, když jí napsal osobní věnování do svého dramatu Matka. Dostala od něj i dva porcelánové hrníčky s podšálky - zlatý a zelený - říkáme jim čapkovské hrníčky. Další rodinnou vzpomínkou na tuto dobu jsou dopisy a věnování v maminčině deníčku od Hany, Magdy i paní Věry Hrůzové-Skoupilové. Díky této čapkovské tradici jsem již jako student měl přečtena všechna Čapkova díla.

P.S. V prosinci roku 1924 vyzval Karel Čapek a Fráňa Šrámek řadu spisovatelů, aby se rozepsali k tématu „Proč nejsem komunista" a v prosinci téhož roku vyšel v Přítomnosti článek Karla Čapka „Proč nejsem komunistou" ( na přesném datu se historici neshodnou; někteří udávají 4. 12. druzí 24. 12. 1924, ). Naleznete jej na internetové adrese http://capek.misto.cz/komunista.html. Dovoluji si tento článek připomenout nejen pro jeho výročí, ale i pro jeho aktuálnost a myšlenky, jež jsou nadčasové a platí dodnes.

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Zdravotnictví a jeho historie,úvahy,vzpomínky,polemika etc.

jsem zdravotnik-chtěl bych psát o historii a současnosti zdravotnictví.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora