Jednoduchý návod řešení hospodářské recese,jak to dělal T. Baťa.

neděle 15. březen 2009 21:20

motto: K.Marx-"Majitelé kapitálu stimulují proletariát ke koupi stále většího množství a stále dražšího zboží. K tomu využívají půjček, které sami poskytují.Zvrat nastane ve chvíli, kdy se tyto půjčky stanou nesplatitelnými. Nesplacené půjčky nutí banky k půjčkám u státních institucí.Rozhodující role státu v půjčkách soukromým firmám bude prvním znakem nástupu nové éry - éry komunismu, a to celosvětově." -Jak T.Baťa v roce 1922svými činy vyvracel myšlenky  marxismus.

 

 „Finační krize", „hospodářská recese" apod. jsou dnes snad nejčastěji používanými slovy ve všech sdělovací prostředcích. Stále čteme názory, v nichž nejrůznější autoři krizi komentují, navrhují její řešení etc. Polovina názorů zní v duchu „všechno špatně, bude hůř", ta druhá konstatuje skoro opak: „Nejhorší máme za sebou, nás se to netýká." A to prosím říkají ministři a renomovaní ekonomové, píší ty nejznámější ekonomické časopisy. Všichni navrhují řešení, která jsou však velmi protichůdná, a teď, chudáku občane, vyber si a připravuj se. Dne 9. 3. 2009 na http://www.ihned.cz/ vyšel tento článek: ČSA dává zaměstnancům vybrat: Méně peněz, nebo propuštění? České aerolinie chtějí ušetřit na platech svých zaměstnanců stovky milionů korun. Vedení podniku bude vysvětlovat odborům, že nemá jinou možnost než snižování mezd či počtu zaměstnanců.

Jsem lokální patriot zlínský. Žiji tady více než půl století, mí rodiče od roku 1939 pracovali ve firmě Baťa. Celý Zlín je dodnes prosycen „baťovským duchem", historkami a legendami, ačkoli v nynější době už spíše mýty. Před nedávnem jsem napsal dvě knihy o Baťově nemocnici, v níž pracuji, a při shromažďování podkladů pro své publikace jsem pročetl spoustu materiálů, mimo jiné všechny místní noviny od roku 1919. Není tedy divu, že při zasycení informacemi o krizi se mi vynořil někde z hloubi vědomí příběh o stejné krizi a také to, jak geniálně a elegantně byla Tomášem Baťou vyřešena.

V roce 1922 provedl ministr Alois Rašín zhodnocení naší měny v rámci své měnové politiky. Tento radikální krok způsobil, že prodejcům zůstalo neprodejné drahé zboží. Tomáš Baťa tento krok považoval za ekonomicky správný. Hned  druhý den předstoupil před své zaměstnance a pronesl následující řeč: „V současné době existují jen dvě cesty - a to buď propouštět, nebo snížit výrobní náklady a tím i ceny našich výrobků. Protože nechci propouštět, chci zachovat co největší zaměstnanost, budou všem sníženy platy o 40% a bude snížena prodejní cena výrobků o 50%. Zároveň vám slibuji, že vám zajistím základní potřeby a potraviny v našich prodejnách v optimálních cenách."

Krizové opatření, které zpočátku vypadalo jako bláznoství, se během jednoho roku skutečně osvědčilo. Baťa vyprodal všechny sklady, platy mohly být opět zvýšeny a Zlína se tak skoro nedotkly problémy, které cloumaly celým světem. Prosperita závodu významně přispěla k růstu hospodářství celé Československé republiky a stala se vodítkem i pro zahraniční podniky: například německá obchodní komora přímo doporučovala podnikatelům, aby zavedli Baťův systém řízení. Alois Rašín v roce 1923 vzdal zlínskému podnikateli hold slovy, že kdyby se udělovalo vyznamenání za přínos společnosti, byl by Tomáš Baťa první, kdo by toto vyznamenání obdržel. Je zajímavé, jak mnoho z osobních poznámek Tomáše Bati o krizi je dnes překvapivě aktuální: „Za inflací mravů následuje inflace hospodářská a tím i inflace měny..."

"Žilo-li v Evropě 20 milionů nezaměstnaných, bylo to proto, že scházel milion vychovaných, vycepovaných, odvážných podnikatelů, kteří by našli způsob jak tyto lidi zaměstnat." Je někdy s podivem, jak názory z doby, kterou dnes bereme jako velmi vzdálenou a skoro středověkou, jsou neustále živé. Co kdyby si tedy slovutní ekonomové, poslanci a  ministři nejen u nás, ale i v cizině vzali příklad z tohoto prověřeného řešení? Podnikatelská sfera i zaměstnanci a jejich organizace musí najít společnou řeč, protože se vzájemně potřebují, a ač to zní paradoxně, je jejich zájem by měl v současné době shodný. Historia est magistra vitae.

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Jiří Bakala

Zdravotnictví a jeho historie,úvahy,vzpomínky,polemika etc.

jsem zdravotnik-chtěl bych psát o historii a současnosti zdravotnictví.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora